Ingredience: Na 12 ks o průměru 12 cm: 250
g másla, 250 g cukru (buď jen moučkový, ale někdo dává 1/2 moučkového a
1/2 jemné krupice), 3 vejce, 300 g polohrubé mouky, 1 vanilkový cukr, 2
lžíce rumu, kůra z 1/2 citronu, lžička prášku do pečiva
Na polevu: 200 g moučkového cukru, 1 lžíce horké vody, 3 lžíce rumu
Na ozdobu: cukrové kvítky, holubičky, srdíčka nebo různé perličky apod. (u nás se prodávají speciální posvícenské ozdoby)
|
|
Postup přípravy: Máslo a vejce vyndáme z ledničky
cca 1-2 hodiny předem, aby měly pokojovou teplotu. Rozměklé máslo
utřeme s cukrem do pěny a postupně přidáváme žloutky. Poté vmícháme
rum, vanilkový cukr a citronovou kůrou. Nakonec opatrně přidáme z bílků
ušlehaný sníh a mouku, smíchanou s práškem do pečiva. Kulaté formičky
na hnětynky (u nás prodávané jako formičky na pizzu) vymažeme máslem či
olejem a vysypeme hrubou moukou. Lžící do nich opatrně dáme těsto - tak
do 1 cm výšky. Při pečení se těsto rovnoměrně rozteče a trochu vyskočí,
peče se v troubě předehřáté na cca 150 °C asi půl hodiny.
Posvícení se podle legendy slavilo již na počest vysvěcení chrámu krále
Šalamouna v Jeruzalémě. Byla to vždy výroční slavnost v neděli před
svátkem světce, jemuž byl zasvěcen místní kostel. Vzhledem k tomu, že
se oslavovalo ukončení polních prací, byl to jeden z nejoblíbenějších
svátků prostého venkovského lidu. Slavívalo se na podzim, tedy v
období, kdy již byl nový mák do buchet, zásoba čerstvé mouky a vajec,
zralé švestky na povidla a vykrmené husy na pekáč, zkrátka ideální doba
ke slavení. V Čechách se slvanost nazývala posvícení, na Moravě hody.
Dříve se slavilo téměř v každé farnosti v jinou dobu. Lidé chodili do
okolních obcí, aby navštívili své příbuzné a přátelé nebo aby něco
utržili za prodej různého zboží. Také se jim díky této slavnosti
naskýtala možnost dobrého jídla a zároveň odpočinku od práce. Císař
František Josef II. chtěl nějakým způsobem oslavy sjednotit a proto
vydal r. 1787 nařízení, kterým stanovil termín na "neděli po svátku
svatého Havla". Poslušní poddaní přijali toto nařízení velice nadšeně.
Od té doby slavili třetí neděli v říjnu tzv. "císařské hody" nebo také
"havelské posvícení", ale mimo nich dál i svoje místní posvícení tzv.
"naše posvícení".
U nás na prácheňsku dávala děvčata chlapcům sladké a vyparáděné
hnětynky, plné cukru, másla a vajec o posvícení v hospodě za to, že s
nimi hoši celý rok tancovali.... |